Záznam webináře - Mezi námi děvčaty 1

Záznam webináře s mojí 6. zpovědí.

Informace o termínech a akcích uvedených ve webináři

jsou tedy poplatné době pořízení záznamu!

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit video

A o čem jsme si povídaly na tomto webináři?

  • pověděla jsem vám ještě něco o sobě, proč si troufám ti tady něco předávat
  • mou 6. zpověď najdeš v 43:20 minutě
  • měla jsem taky 2 hosty - ženy, které jsou důkazem, že když se chce, tak to jde
    • Eva Šustr - proč nežít s mužem, kterého nemiluji a jak to může dopadnout
    • Magda Jakúbková - že nikdy není pozdě a co všechno se může stát, když to žena zkusí
  • odpověděla jsem na pár dotazů, které už byly v komentářích
  • řekla jsem důležitou informaci o dalších lekcích mého programu!

I když už webinář proběhl, stále můžeš psát dotazy a komentáře. Postupně na ně budu odpovídat. 🙂

Dole můžeš přidat dotaz / komentář.

  1. olina napsal:

    miluško, znovu musím opakovat, jak úžasné spojitosti se dovídám.těším se na každou volnou chvilku, kdy mohu zasednout k počítači a dozvědět se něco víc z vašich studií a poznávání. je to vše naprosto dokonalé.pochopila jsem, že mi celý život záleželo víc na druhých, na mě nezbýval prostor.stále jsem čekala uznání, ale téměř nikdy nepřicházelo. muj datum narození 27.8.1946. mé nízké sebevědomí se mi stalo osudným v tom smyslu, že dcera nar. 26.2.1967 mnou pohrdá téměř 27 let. nestýká se se mnou.vnučka, kterou jsem mohla vidět do dvou let, nar. 5.8.1988 mnou také pohrdá. bolí to, mám pocit,že jsem si už zvykla,ale stále to někde ve mě je.díky vám jsem mnohé pochopila, myslím, že se mi za tu krátkou dobu zlepšil vztah se synem nar.7.8.1973, který byl také ode zdi ke zdi.žiji sama od rozvodu 29 let a obětovala jsem život dětem. dnes vím, že to nebyla dobrá volba.moc vám děkuji za vaše videa a vše, co pro všechny děláte. s láskou olina

  2. Markéta napsal:

    Jestli ještě hledáte, tak můžeme jít spolu, adresu jsem již uvedla výše…

  3. Marie napsal:

    Miluško já úplně brečím,
    jsem dojatá tvou štědrostí.

  4. Romana napsal:

    Dobrý den, Miluško, moc děkuji za vaše webináře, musím je sledovat bohužel jen ze záznamu, ale poslouchám bedlivě, právě procházím velkou krizí vztahu, manžel rok žije paralelní vztah, když jsem se to dozvěděla, myslela jsem, že ten měsíc poté nezvládnu, nyní jsem ze všeho unavená, ale zároveň se snažím dát dohromady, kvůli sobě i synovi, zpočátku jsem byla přesvědčená, že manžela chci na 100% zpět, plakala jsem, ale nekřičela, v klidu o všem mluvila jak s ním, tak s psycholožkou, teď jsem ve fázi, kdy vím, že jej stále mám ráda, vždy byl moje jistota, ale zároveň už začínám pochybovat, jestli jej chci zpět, když si představím, co vše asi dělal s milenkou, navíc ji znám, ona byla schopná mluvit se mnou a dívat se mi do očí, přestože s mým mužem spala…on je však zamilovaný, ale ke mně cítí stále také „něco“, city tam stále jsou a já byla zpočátku tak rozklepaná a zároveň šťastná, že přijel, pak zase přišel den, kdy jsem věděla, že je u ní a ta fyzická i psychická bolest byla strašná…stalo se mu to, jak říká a sám neví, co s tím…i když už také byl u psycholožky a řeší….ale já se bojím, že se projevil pryvý rys jeho povahy….takovéto sobectví jedináčka vychovávaného s láskou maminky a babičky, opečovávaného, protože otec sice fungoval, ale manželovo sebevědomí vždy shazoval…asi píšu lehce zmateně, už jsem si toho přečetla tolik a probírám to stále dokola a skládám střípky…sám mi řekl, že je ve vztahu dominantní, ale zároveň když bylo potřeba něco rozhodnout nebo zajednat, tak to nechával na mně…poslouchám vás a vím, že jsem měla víc obdivovat a chválit….ale po 17 letech vztahu(krásného, podotýkám)přece jisté věci už nejsou jako po roce či dvou, když je člověk zamilovaný po uši….proč to píši, vlastně ani nevím, začala jsem psát spontánně a ráda bych viděla do budoucnosti(což nelze), jak to s náma vlastně bude….Vás obdivuji a přeji jen to krásné. Romana

    • Miluška Matoušová napsal:

      Ahoj!
      Partner nás učí především sebelásce. Pokud dovolíš, aby měl současně s tebou jinou ženu, nemiluješ sama sebe. Necháš se ponižovat, abys partnera neztratila. Když to připustíš a budeš trpět, stejně ho ztratíš. Vše se děje pro tvou školu, dělá to pro tebe! Až se naučíš sebelásce, bude s tebou a ani ho nenapadne jít jinam. Jasně mu dej najevo, že nebudeš trpět paralelní vztah. Že se musí rozhodnout a dej mu čas. A ať odejde, odstěhuje se (kamkoliv) na dobu, než si to rozmyslí.
      Pokud se rozhodne pro tebe, pak mu odpustíš. Poděkuješ za trénink sebelásky a už budeš vždycky vědět, kde jsou tvé hranice lásky k sobě. Co tolerovat můžeš a co už ne. Mít dvě ženy současně se netoleruje. Ale nevěra odpouští. Ta je totiž vždycky poučením pro oba, možná pro ženu víc… aspoň jí dojde, že z nějakého důvodu si její muž hledal něco venku, co nenašel u ní. A může se tak ve vztahu zlepšit 🙂 být lepší ženou 🙂
      Pojď do kurzu, je otevřen vstup:
      https://zenajelaska.cz/chci-byt-stastnou-zenou/
      nebudeš litovat! Miluška s láskou

    • Miluška Matoušová napsal:

      a ještě maličký dodateček. My jsme s Ivanem spolu 26 let a jsme zamilovaní až po uši čím dál víc 🙂

    • Renata napsal:

      je smutné,že stále hledáme od druhých co si máme dávat sami.Zapomínáme,že žijeme v duálním světě a vše dobré má své stinné stránky a vše špatné má i ty dobré stránky.Nezapomínejte ,že život je neustálá proměna a co cítíme dnes nemusíme cítit zítra.Není problémem co smutného či tragického prožíváme,problém je náš přístup a postoj.Život je přece o utrpení,které,když ustojíme tak se promění ve chvíle radosti,štěstí,ale přece vše je relativní,takže dobré na čas přejde,špatné na čas přejde.Takhle se to má prolínat,abychom byli lepší,ale pro sebe.Každý máme právo na své chyby a své omyly.Co si každý z nás z toho vezme zaleží na každém jedinci.Přestanme se litovat nebudme oběti svého života,ale tvůrci.Přestanme pořád obvinovat manželé,tchýně,děti za náš nespokojený život a konejte.Nikdo nemá mít tu povinnost z někým,žít,být i kdyby jenom kvůli dětem na,které to rádi svádíme.Nikdo nám nedluží vůbec nic kromě sama sebe.Vzájemně se neznásilnujeme pod rouškou,že ti druzí jsou sobci a my ti lepší trpitelky.Žít máme spolu pouze z lásky,která je taky živá a může odejít,zase přijít.

  5. Jana napsal:

    Miluško, moc děkuji, bylo to krásné!

  6. Martina napsal:

    Dobrý večer,chtěla jsem se zeptat,mám problém,nemůžu si najít partnera,jsem rozvedená a nemůžu se od něho odpoutat,byl agresivní a on se mě nechce vzdát.Děkuji Martina

    • Martina napsal:

      Miluško,moc děkuji za odpověď,jen jsem chtěla ještě zeptat,jestli se dá dělat něco se žárlivostí,je totiž hodně žárlivý a z toho vlastně vyplývá jeho chování.Martina

      • Miluška Matoušová napsal:

        Martino, ty ho miluješ? A chceš být s ním? Měla jsem pocit, že ne, že je agresivní a být s ním nechceš. Tak to udělej! Pokud ho miluješ, buď s ním a pokud ne, odejdi. Nic mezitím neexistuje.
        Žárlivost = agresivita. Muž hledá jakékoliv způsoby, jak si vydobýt svou roli chlapa ve vztahu, třeba násilím. A současně, že ženě ukazuje, že ona by měla pracovat na své ženské stránce, jí říká: Vážíš si sama sebe? Co všechno si necháš líbit? Jen ze strachu, abys nezůstala sama? Agresivní muž nese 2 poselství – nebuď hadr a uvědom si svou hodnotu, a buď ženou, ale ne hadrem.
        Najít rovnováhu není snadné, ale je to jednoduché. Ukážu vám to v placené části kurzu 🙂 s láskou Miluška

  7. Lucie napsal:

    těším se z dnešního webináře 🙂 děkuji 🙂

  8. Petra Tehanova napsal:

    Ahojky me mile druhe JA:) dlouho jsme se neslyseli,odesla jsem od manzela, odstehovala jsem se od tchyne a se synem Leonem ziji s jednou rodinou, ktere vypomaham s domacnosti, zahradou a jejich 7-mi mesicni dcerou, za tyto proti sluzby nemusim platit najem a vypomaham jeste jedne rodine a jedne spanelce se psy, manzel se chova stejne, manzel zustal u sve matky a chova se porad stejne a za vsechno me obvinuje, ja vsak vim, ze jsem se mela naucit sebeucte a sebelasce a proto jsem se osamostatnila a tim pomaham sobe a take ostatnim:) otazka je prosim, kdyz me manzel nemiluje, jak se mam k nemu chovat, kdyz si vyzvedne syna, doveze penize a jidlo,ale chova se porad arogantne, jako kdybych nebyla nikdo, jen nekdo kdo se stara o jeho syna, vim vsak, ze ma problem, na kterem musi pracovat on sam.Jinak davam vam ve vsem za pravdu, vse dava smysl!!!Drzim palce a vsem ucastnikum kurzu:)) S laskou Petra:)

    • EvaŠu napsal:

      Peti, sešly jsme se v předchozích kurzech a psaly si. Moc ti fandím. Jsi tu sama za sebe a tím, že najdeš tu cestu k sobě, dáváš vzor i Leonovi. Učíš ho, jak si může vážit sám sebe, milovat se, protože Ty jsi ta, která mu tohle všechno ukazuje. Děláš to pro sebe, pro něj – a tohle je přece ta nejúžasnější motivace. Držím palce a jedno velké ahoj přes louži. S láskou Eva

  9. Magdalena napsal:

    Mám pocit, že s námi manžel tráví málo volného času. Má ho poskrovnu, a když má volno, často jezdíme k rodičům nebo si najde nějaký „důležitý“ program, jako je třeba vysávání auta. Chtěla bych trávit čas také jako rodina – já, manžel, syn. Nemůže vysávání počkat, když jsem teď nějakou dobu tolerovala a maximálně ho podporovala v jeho celodenním pracovním a studijní vytížení? Neměl by dát přednost mně a synovi a jít s námi třeba na procházku? Možná potřebuju mužskou roli ještě víc pochopit…

  10. Eva napsal:

    Už se těším na webinář 🙂

  11. Radka napsal:

    Ahoj Miluško, před časem jsem absolvovala kurz Tolerovat je láska. S odstupem času musím konstatovat, že mi to velice pomohlo. Jednak jsem „změkčila“ sebe, vyčistila játra, zbavila se migrén od krční páteře ale hlavně, přestala jsem se rýpat ve vztahu k manželovi. Jsem nadupaná energií a optimismem. Pečlivě si chráním hodinu denně pro sebe (je to těžké, strašlivě těžké), o své přátele, o své zájmy. Aktivně organizuji akce o víkendech pro přátele a rodinu, chodím do společnosti klidně i bez něj (když se mu nechce). Výsledkem je, že se o mně začal víc zajímat, víc spolu mluvíme, dokonce mi začal po 19 letech nosit drobné dárečky, za což projevuji obrovské nadšení a stále ho chválím. Již není tak nabručený, dokonce již párkrát přišel a sám od sebe mně objal (z čehož jsem byla poněkud v šoku). Od jeho kamaráda jsem se dozvěděla, že je značně zmaten z mé změny chování a obává se, jestli jsem si nenašla někoho jiného, že jen kvetu. Je mi jasné, že je to jenom začátek, že mně čeká ještě velký kus cesty. Ale on mi za to rozhodně stojí. S láskou Radka

  12. Vlaďka napsal:

    Ahoj Miluško. Myslím, že jsem dost pochopila co se týče mého vztahu. Už se nenafukuji, když není něco po mém, už si tak moc nestojím za názory, které jsou ty nejlepší . Manžela oceňuji a chválím a dávám mu najevo jak je pro mě důležitý, určitě se mi to vyplatilo a můj vztah je dobrý, ale ještě jedna věc mi nějak nejde. Nevím jak ne něj, když chci třeba dělat něco, co nevymyslel on, když chci jít někam kam on ne.Manžel většinou nechce jít nikam, je mu nejlépe doma a se mnou. Takže já to tak většinou dělám. Jak to mám podat, jak ho dobrovolně přesvědčit, aby šel se mnou. Já nemám problém s tím, když jde někam beze mě, když pro mě něco vymyslí, hned jsem nadšená a pochválím ho, jak to pěkně vymyslel, tak čekám, kdy se mi to vrátí :-).Děkuji.

  13. Jana napsal:

    Ahoj Miluško, měla bych na tebe dotaz, který možná bude zajímat víc žen. Ve vztahu si vůbec nepřipadám jako muž, ale co se týče financí, tak jsem 100% chlap. A šíleně mě to štve, ale nevím, jak z toho. Manžel měl teď horší období v práci, takže jsem někdy vydělala víc než on. On mi sice všechny peníze dá, ale já musím dát všechny příkazy, všechno poplatit, děti si chodí pro peníze za mnou a ne za ním. A když na něco peníze nemám, tak mě příjde, že je mu to úplně jedno a že si myslí, že já si určitě nějak poradím. A mě to opravdu strašně trápí, nechci to tak dělat. Já sice dělám práci která mě moc baví, ale pořád mám pocit, že musím hodně dělat, abych vydělala, abysme měli na všechny poplatky. Já si říkám, že kdyby se něco stalo, tak ani neví, co a kde se musí zaplatit. Já vůbec nevím, kdy a proč se to takhle stalo, proč mu v tomto nedůvěřuju. Už jsem z toho nešťastná. Je nějaká praktická rada, jak to změnit? Já si totiž myslím, že tohle by měla být starost muže a pro peníze by jsme si s dětma měli chodit za ním a ne obráceně. Moc děkuju za radu

  14. jaroslava napsal:

    Mela jsem despotickyho manžela neustále jsem se stahovala do sebe a trápila se nemela jsem sílu ani podmínky od něj odejit trpěla jsem neustále jsem měla zdravotní problémy kuli malými synovi kterém pro me znamena všecko jsem se to rozhodla ustát manžel byl úspěšný svoje sebevědomí si doma upevňoval na mě a mém synovi všecko muselo být podle něj před 2lety měl neúspěch v práci neunesl to a spáchal sebevraždu a nechal me tu se synem do te doby než jsem mu dokázala odpustit a všem co to měli za vinu jsem přežívala ted začínáme se synem novy život a za svýma nazorama už si stojím a neustupuji a daří se mi lépe a synovi taky tatu nehledame musíme se se vším srovnat poucila jsem se z toho takže si stujte za každým svým názorem jinak se budete trápit a privodite si zbytečně nemoci kterým se můžete vyhnout

  15. Katka napsal:

    Dobrý den, říkám si, proč je to vše tak bolestivé, jak jste to i Vy jistě sama poznala. Přitom si myslím, že jako žena to mám téměř ve všem jednodušší, nemusím se tolik snažit, být tolik výkonná, rádoby dokonalá … snažím se, ale u mě to je práce asi na léta … Zřejmě jsem v minulých životech byla mužem 🙂 … Prospěje mi tedy, když budu brát muže jako hlavu, vím …

  16. amour napsal:

    Dobrý den, chci se zeptat, co dělat s nízkým sebevědomím a když není muj názor vyslyšen a respektován. Vždy se pak stáhnu a nebojuju za svuj názor, protože nesnáším křik a hádky. Platí to v rodine, partnera nemám. Děkuji za odpověď.

    • jaroslava napsal:

      Věnujte se sama sobě začnete se MIT rada udělejte si CAS pro sebe nikdo z nás není žádná šedá myška která musí sedět v koutě až začnete MIT rada sama sebe tak se vám zvýší sebevedomi

  17. ela.koliba@seznam.cz napsal:

    je to zajímavé

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů