Nepřidala jsem se protože víc jak 20 let bojuji s depresemi a ty mne omezují v komunikaci s lidmi, s hledáním partnera a s chutí dělat něco nového. Vaše programy jsou však určitě velice prospěšné a naučné a pro pro mnoho žen důležité.

Nepřidala jsem se, protože jsem četla knihu a to mi stačí (kniha se mi líbila). Myslím si, že všechno vím (sama od sebe, ještě než jsem četla knihu). Když jsem si však teď přečetla článek Vlastimila Marka, tak vidím, že jsem vždy všechno nedělala správně (u bývalého mi hodně vadilo, když se nechtěl držet na ulici za ruku a u současného zase vytírám pod jeho židlí, i když na ní sedí, což mu někdy vadí).

Další důvod, proč jsem se nepřidala je ten, že mne nedokáže žádný kluk uspokojit (jak bych si to představovala), a tak teď nemám důvod se vztahem s mužem zabývat (není motivace). Protože ač jsem vše dělala správně, tak kluk většinou za moc (ve vztahu) nestál a díky tomu jsem s každým neměla touhu po čase spát. Což klukům asi dost vadilo. Jakmile mě kluk přestane přitahovat psychicky, tak mě nepřitahuje ani fyzicky. Bohužel mě všichni přestali po čase psychicky přitahovat. Aby mě kluk nepřestal psychicky přitahovat, tak bych se mu musela líbit jenom já a musel by mi dávat najevo, že jsem pro něj (jako partnerka) na prvním místě a to ne kvůli mě protože to tak chci, ale protože by to byla pravda. A to nikdo nesplnil (maximálně to dělal kluk kvůli mě, ale takového, kterému se sexuálně nelíbí jiné holky a zároveň aby se on líbil mě, jsem nepotkala).

Takže jsem téma muži uzavřela s tím, že pokud někdy potkám muže, který bude splňovat moje podmínky, tak se budu vztahu věnovat, ale jinak mi je jedno, jestli mám vztah a nebo ne. Měla jsem vztahů málo, ale první vážný vztah byl s klukem, který se mi už teď nelíbí a nechtěla bych s ním chodit. Další vztah jsem měla s klukem, se kterým jsem nedokázala vzájemně komunikovat (když jsem mu říkala o pocitech, tak mi vůbec nerozuměl a když mi říkal on o chladném srovnávání holek dle toho jak vaří atd. tak se mi přestal líbit tím, že takto přemýšlí – k tomu balil hodně holek i když jsem u toho byla). No a současný kluk zase nevydělává žádné peníze, mě ale také nebaví chodit do práce, takže tomu rozumím (ale asi se ke mně nehodí, když mě nebaví chodit do práce, tak se ke mně hodí kluk, kterého to baví, abychom se doplňovali). A tomuto současnému klukovi se také sexuálně líbí jiné holky, takže mě přestal vzrušovat (ten současný to ale kvůli mě už nedává najevo, ale kdyby měl na výběr mít více holek, tak by se mu to líbilo). Takže zatím se ke mně žádný kluk nehodil – o nápadníky jsem nikdy nouzi neměla, ale jsem schopná se zamilovat tak do 1 kluka z 1000 (a bez zamilovanosti si s klukem nic nezačnu), tedy možná že nějaký hodící se zájem měl, ale nezamilovala jsem se do něj (to já neovlivním, do koho se zamiluji nebo ne – většinou to bylo víceméně na první pohled).

PS. zažila jsem na krátký čas, aby kluka nepřitahovaly žádné jiné holky a to na začátku vztahu, když byl do mě zamilovaný (většinou do doby, než jsme spolu začali spát, než mě „získal“, ale u jednoho to bylo naopak na nějaký čas poté od doby, co jsme spolu začali mít sex)

No a jelikož se v knize psalo o tom, že je u všech kluků normální, aby je sexuálně přitahovalo více holek a že to nemám řešit (jenže já s takovým klukem nemůžu být – maximálně kdyby mi řekl, že to je tělesná funkce a já jsem u něj na prvním místě A ŘEKL BY TO I TÉ HOLCE), tak by mi to nevadilo. Jenže když kluka nějaká holka vzrušuje, tak jí málokdy řekne něco, při čem má téměř jistotu, že ho daná holka odmítne (že pro něj nic neznamená, pouze ho tělesně vzrušuje pro sex). A taky mi připadá divné, jak někoho může sexuálně vzrušovat cizí člověk, kterého nezná (já když se zamiluji do cizího kluka, kterého neznám, tak si u něj představuji/domýšlím na základě jeho vzhledu a všech věcí, které o něm vím, jaký je to asi člověk, jakou má povahu – pak mě začne přitahovat i když se moc neznáme ..znamená to, že kluky vzrušují cizí ženy, protože je neznají a mohou si u nich domyslet „vnitřek“ jiný, než má jejich žena, a tedy jim ve vztahu něco „chybí“?).

Já si myslím, že pokud by byly ženy monogamní (a zároveň od partnera vyžadující monogamii) a kluci polygamní, tak by se k sobě nehodili. Pokud by byly ženy monogamní a kluci polygamní, ale každý by si jel to svoje jen sám za sebe a nic by od partnera nevyžadoval, tak by byla blbost, aby se v přírodě rodilo 50 procent mužů a 50 procent žen (měl by se přirozeně rodit 1 muž na 5-10 žen, aby měl každý svůj „harém“ monogamních žen). Když by to tak bylo od přírody přirozeně, tak by se to tak rodilo. Pokud tedy není přirozené zabíjení se mezi muži a to, že ten nejsilnější který ostatní zavraždí pak dostane „jejich“ ženy. Podle mě je od přírody přirozené to, že se rodí 1:1 pohlaví proto, že na jednoho kluka připadá jedna holka, a konkurenční boj nám byl např. ve škole vnucen. Holkám to nutí stejně jako klukům, a přesto se tak nechovají – je to tím, že holky konkurenční boj nemají v povaze zatímco kluci ano a nebo protože kluci jsou víc ovlivnitelní? A nebo je to tím, že kluci jsou „nastaveni“ tak, aby se snažili být nejlepší (ve smyslu nejlepší pro někoho = plnit někomu přání/pracovat pro něj). A tak když se po dětech od mládí vyžaduje konkurenční boj, tak kluci „podlehnou“ a holky ne, přičemž v povaze to nemá ani jedno pohlaví? A nebo je pravda to, že holky jsou monogamní (a zároveň vyžadující monogamii) a kluci polygamní (a zároveň vyžadující monogamii) a tudíž se k sobě muž a žena od přírody nehodí? Nebo jsou holky přirozeně monogamní, ale monogamii od partnera nevyžadují a jenom já jsem vyjímka, která se k nikomu nehodí? To jsou těžké otázky, ale rozhodla jsem se začít od sebe = dokud nebudu mít motivaci (tzn. kluka, který za to stojí), nebudu se vztahy zabývat.

(jinak se vším, kromě monogamie/polygamie, v knize souhlasím a vždy jsem vedla vztah v podobném duchu a divila jsem se tomu, jak se běžně holky ve vztazích chovají a že většina vztahů co vidím kolem sebe za moc nestojí a většinou mi připadalo, že dělá „blbosti“ ta žena – např. zbytečně bojuje s mužem, hádá se, poučuje.. někdy jsem i holkám svým příkladem ukazovala, jak se to má dělat a snažila jsem se jim nenápadně napovědět)

Ahoj Miluško i Ivane,
vaše videa jsou mně vždy inspirací v poznávání souvislostí, zkoumání sebe, web empatia se svými duchovními příčinami zdravotních potíží je bezvadný, děláte nesmírný kus záslužné práce,sleduji vás už několik let:-)) děkuji :-)) vždy mne fascinuje, jak jdete přímo na věc, s ničím se moc nepáráte a polopaticky to všem naservírujete, většinou to potřebujeme, takové nakopnutí :-)) já partnera nyní nemám, tak se spíše zabývám zkoumáním sebe, sebe-vědomím, toho, co jsem měla dělat a nedělala ve vztahu, ale čerpám i řadu myšlenek z vašich aktivit pro zlepšování vztahů s rodinou a zkoumání důvodů, proč partnera nemám, co se mám ještě naučit, jak dosáhnout, toho – cítit se naplněně a šťastně:-) nejsem moc příznivec skupinové práce, potřebuji k tomu lidi, co dobře znám, důvěřuji jim, potřebuji svůj čas, až pocítím intuici, popravdě někdy hodně tlačíte 🙂 a čouhá z toho komerční záměr a malinké klišé, ale chápu, že je to nutné…..a nejsem si také jistá, kde jsou ty hranice pro pasivitu žen, vše to chce asi tu čínskou rovnováhu :-))přeji vám hodně úspěchů a těším se na další inspirace :-)) ještě jednou děkuji, zdraví Hanka

Miluško,si skvelá.Som nadšená z Tvojich vídei.Rada si ich púšťam opakovane pri varení.Robíš záslužnú vec.Pretváraš ženský svet a tým aj celú spoločnosť.Som na ceste dlhé roky.Rada sledujem mnohých ,ktorí vybočujú z radu.Som Ti vdačná za inšpirácu.Mám pocit,že si vystačím sama,že nepotrebujem byť v komunite a pretriasať svoje problémy.Aj také ženy existujú.Som so sebou spokojná.Posunula som sa o veľký kus cesty za 15 rokov,čo sa venujem vzťahom, divokým bylinkám,spievaniu,pobytu v prírode ,cvičeniu a liečebným kodom.Vediem skupinu seniorov ako žiť aj bez doktorov.
Som rada v Tvojej prítomností ,lebo Tvoje nadšenie a entuziazmus ma hladí po dusi.Nikdy si nenechám újsť ,čo hovoríš.Som Tvojou obdivovateľkou.Si mojím vzorom.
Nemáme TV,preto si vyplňam čas sledovaním rôznych webinárov.Učiť sa nové veci,je moja vášeň. S láskou Johanka