Mluvit a neslyšet se (4. zpověď)
4. zpověď
Před pár lety jsem byla taková bojovnice za svá ženská práva a snažila jsem se Ivanovi pořád nějak říct, co od něj potřebuju.
Dnes se musím smát, co všechno jsme dělala proto, abych mu vše náležitě vysvětlila. I když tenkrát jsem se vůbec nesmála, ale brečela.
Protože mě to vůbec nešlo. A nemohlo jít – používala jsem špatný jazyk. Chlapský jazyk.
-
Mluvit a neslyšet se
Zvukový záznam videa ke stažení ve formátu MP3
MOŽNÁ BYS POTŘEBOVAVALA VÍC KE KOMUNIKACI ♡
….krásné , dávající naději………ale první co mě napadlo, moc Vám to tam sluší 🙂
Bože, jak pravdivé video.
Přiznám se, že u vašich slov a z něj pochopených nezdarech, které jsem způsobila svému partnerovi, mi vyhrkly slzy do očí.
Jsem teprve na počátku práce na sobě a jsem moc ráda, že mi do cesty přišel váš program, vaše videa, poznatky ! Chci v sobě najít kus ženství, které je pod větší vrstvou té mužské ( vyrůstala jsem mězi 3 muži a maminkou- táta je víc bojovná povaha, maminka se také občas nedá, ale u mě tátova povaha převažuje ve smyslu: Bojovat, argumentovat a nenechat si ANI za nic šáhnout na to své. Poznala jsem však přítele, který, jak víc a víc začínám vnímat, je mi velkým učitelem mého chování a vše, se mi vrací na jeho reakcích a činnostech. Věřím, že díky vám poznám tu pravou hodnotu lásky, ženství a partnerství a neusnu na vavřínech.
Pokračujte dál ve své cestě, vážím si vaší práce !
Děkuji za všechny.
Milá KB,
je úžasné, že jses vydala touto cestou a začínáš vidět, co tě partner skrz vztah učí ❤. Jseš skvělá žena! S láskou,
Alena za Žena je láska
Mila Milusko,
jak se dostanu do tveho programu Zena je Laska?
dekuju moc:) Ilona
Milá Ilonko, nijak, kurz je uzavřený 🙂 ALE máme nový ženský prostor Jsem skvělá žena, kam každý čtvrtek dávám nový obsah, přidat se můžeš tady: https://zenajelaska.cz/jsem-skvela-zena-prihlaseni/
Těším se na tebe! s láskou Miluška
Miluško, děkuji za přínosná videa, je to příjemné povídání. Je vidět, že jste si své prožila a pochopila… Prosím, co podle vás dělat ve vztahu, ve kterém muž na rovinu řekne, že jsem ho přitahovala, když jsme se seznámili, byla jsem naprosto soběstačná, nezávislá, silná, v chlapské roli (sama v domě, od narození jsem sama vychovávala syna, takže jakékoliv mužské práce jsem se naučila zvládat v pohodě). Když jsem se kvuli němu, na jeho žádost, přestěhovala ze svého domu k němu, musela jsem i opustit práci, takže jsem na něm zustala vlastně zcela závislá, navíc v pro mě naprosto cizím prostředí. Cítila jsem se naprosto nejistá, ztracená, ale on mi pořád říkal, že taková ho nezajímám, že mě nechce vidět zranitelnou a slabou, dával mi za příklad svoji ex-přítelkyni, se kterou hned po svatbě začal znovu telefonovat, protože ho pasivní a zranitelná žena doma „nebavila“ (cituji). Do toho jsem onemocněla, protože v prostředí, ve kterém bydlí, je vzduch znečištěn chemikáliemi, na které mám alergii, byla jsem čím dál slabší a do toho jsem otěhotněla. Jeho vztah s ex-přítelkyní trval nadále, dával mi najevo jen pohrdání mojí slabostí a pasivitou, tak jsem dva týdny před porodem dcery probudila svého vnitřního muže, sbalila sebe i syna a vrátila se domu. Muj život se pomalu měnil k lepšímu, otevřela se mi i možnost práce, díky které nás mužu slušně uživit a mužu ji dělat doma, protože dcerka má lehké autistické projevy a vyžaduje moji neustálou blízkost – odmítala i školku a vubec děti. Když jsem opět stála na vlastních nohách a uměla se o sebe postarat, manžel začal opět jevit „zájem“, ale já už v sobě nemužu najít duvěru a tím pádem ani blízkost. Pořád mi sice opakuje, jak jsem přitažlivá, když jsem tak nezávislá a umím se o všechno postarat, ale na druhé straně taky vyčítá, že jsem od něj odešla a od té doby s ním jako žena nežiji. Takhle to šlo pár let, dcerce bude šest a po celou dobu, jak každý bydlíme jinde a setkáváme se jen když přijede za dcerkou, žijeme odděleně, teď požádal o rozvod. Jedna část mě říká „konečně“ a druhá se rýpe v tom, jestli jsem něco měla dělat jinak… Jak se chovat k muži, který se o ženu zajímá, jen když je naprosto soběstačná, nezávislá a v pohodě, nic od něj nepotřebuje, ale jakmile chce mít v muži oporu a sílu, tak se k ní chová pohrdavě? Moc mě zajímá váš názor, děkuji za jakoukoliv odpověď.
Světlanko, je ti určitě jasné, že mužský přístup a fungování u ženy by být nemělo, shodneme se na tom, že žena má fungovat žensky. Má fungovat žensky, i když jí její muž říká to, co tobě ten tvůj – že chce chlapa. Můj názor je, že tvůj muž byl zvyklý na servis a nebylo mu umožněno být nikdy skutečným mužem, tak se tomu brání a chce ženu, která to za něj bude dělat – je to přece pohodlnější 😀 A tak sis ho jako správná „mužatka“ přitáhla, abys prožila situaci, kdy si máš vybrat – budeš fungovat tak, jak to vyhovuje někomu druhému, nebo tak, jak toužíš žít sama? Řekla bych, že šlo o trénink sebelásky… Miluška
Miluško, děkuji moc za vaši odpověď, to, že manžel byl mým největším učitelem sebelásky, cítím celou dobu. Zejména ty dva roky, kdy jsme spolu žili jako manželé, byly něco jako intenzivní rychlokurz, kdy jsem pochopila, jak to mám já, jak to bylo u nás doma, srovnala jsem si vztah k rodičum, i když už nežijí, co chci a co nechci žít. Taky jsem pochopila, že on to ani moc nemuže mít jinak – jeho rodiče tak taky žili, tchán si dělal, co chtěl, peníze utrácel na své koníčky a tchýně živila rodinu a ještě splácela jeho dluhy. Manžel vlastně pořád bydlí s mámou, což byl taky jeden z duvodu, proč jsem se od nich odstěhovala. Od smrti mé maminky (bylo mi 17 let) jsem zvyklá být paní své domácnosti a život v domácnosti tchýně mi připadal jako pobyt v pionýrském táboře. Manželovi to vyhovovalo, je na to zvyklý, já jsem z toho byla zoufalá, že nám tchýně chodí do pokoje uklízet nebo pro prádlo do pračky… Teď sice taky funguji v napul mužském režimu, protože jsem s malou sama, ale je to pro mě přijatelnější, než být „chlapem“ vedle jiného chlapa. Dokud musím, tak budu, ale jsem naprosto otevřená přijmout do svého života muže, se kterým už budu moct být ženou 🙂
Miluško, moc podmětné video,Po zhlédnutí jsem si uvědomila ,že v začátku mého vztahu s partnerem jsem to tak nastavené měla on rozhodoval a plánoval.Já souhlasila a užívala si, nic neřešila.Ale asi pod vlivem okolí, které na mě tlačilo ,že jsem se změnila a zcela se mu přizpůsobila jsem se začala více prosazovat a tak začalo docházet ke střetům.A partner si někdy povzdechne , kde je ta moje hodná Danička …..chtěla bych na sobě pracovat ,abych byla milující ženou : jak říkáš, kterou by muž na ruku nosil .
Muj pritel mi ani po osmi letech partnerstvi nechce davat penize, rika ze jestli po nem chci aby me zivil, at si najdu jineho chlapa. A ja pritom jen chci spolecne financne hospodarit, abychom spolu setrili atd ale to on nechce…da mi jen pulku najmu a pouhe 2000 na jidlo a to ma u toho jeste kecy a tyto penize jsem si vybojovala az po tech osmi letech v obrovske hadce. Do te doby to fungovalo tak ze nekdy nakoupil on a nekdy ja. Do prace chodime oba, deti spolu nemame, z predchozich vztahu mame kazdy sve dite a to moje zije s nami. Bylo by fajn udelat video taky s nametem o financich v rodine… je hodne manzelstvi kde maji kazdy sve penize na svem uctu a vseobecne se partneri hodne pro penize hadaji. Jak by to ale spravne melo byt? Kdo ma rozhodovat o penezich? To jsou otazky ktere me hodne zajimaji.
Silvo, je nějaký důvod, proč se takhle tvůj partner chová. Z nějakého důvodu s tebou nechce sdílet peníze, z nějakého důvodu má pocit, že ani ty nedáváš do vztahu to, co by on chtěl. Odstřihnout ženu od peněz je leckdy zoufalý způsob muže, jak ženě otevřít oči, aby se přestala chovat chlapsky. Aby dal ženě najevo, že hlavou ve vztahu by měl být on. Je to biologicky dané, jen muž nemá sílu to u ženy prosadit – tak moc jsme dnes emancipované a chlapské. Video na téma hospodaření je na webu KLUBU Žena je láska: http://klubzenajelaska.cz/video/7-jak-spolu-hospodarit/ a je tam i záznam webináře na stejné téma:
http://klubzenajelaska.cz/webinare/webinar-7-jak-spolu-hospodarit/
Věřím, že tam najdeš odpovědi na otázky, které máš 🙂 A určitě využij příležitosti vstoupit do kurzu Žena je láska do členské sekce teď do neděle 15. května za 50%!
https://zenajelaska.cz/chci-byt-stastnou-zenou-akce/ s láskou Miluška
Ahoj Milusko, tak bohuzel take mam v sobe vce muzskeho jednani nez zenskeho.dyz ale nechavam aktivitu na partnerovi tak je pasivni a me to nebav furt cekat az se rozhoupe.Kdyz jsem citliva a nezna tak slysim ze me nebude litovat a musim neco vydrzet a byt dospela a tvrda.nerozumim tomu moc.
Ahoj! Tak pokračuj ve sledování dál, poslechni si i záznamy webinářů, můžeš se podívat do KLUBU Žena je láska
http://klubzenajelaska.cz/videa/ nebo jít do členské sekce kurzu, abys tomu porozuměla. Až tomu porozumíš, pak tě to začne bavit a taky se něco začne měnit 🙂 s láskou Miluška
Je tam spousta moudrosti a inspirace, děkuji!
Miluško, díky! V tomhle příběhu jsem se našla úplně nejvíc… Právě procházím léčbou…:-)Přestávám být chlapem a s obdivem sleduji, jak muž vedle mě roste… Ano, chvíli trvalo, než začal „uprázděný prostor“ pro své mužské role využívat a také se to učí, dělá chyby… Pro mě je to další lekce, lekce trpělivosti…:-) Moje léčebná procedura je občas bolestná, ale taky mě začíná bavit. Třeba jsem začala hůř řídit. Ne,že bych se pro to vědomě rozhodla. Prostě jsem si všimla, že když řídím a můj muž je spolujezdcem, řídím hůř. Takové drobné, neohrožující chybičky dělám. A nechávám ho, aby mi láskyplně radil. Dřív bych bojovala a soutěžila s ním, kdo z nás dvou je lepší řidič. Dnes s úsměvem v srdci přijímám roli blondýny za volantem a hlavně rostoucí sílu svého muže.
Hezké odpoledne.
Máme tu všechny něco společného, chceme být ženami – láskou. Chceme aby nás muži nosili na rukou a chceme pro to něco udělat. Děkuji za všechny videa a těším se na další. Krásné dny a vše dobré.
Jitka
Jitko, to nejzásadnější je, že pro to chceme něco udělat. Pak se to podaří, vím to naprosto jistě 🙂 Miluška s láskou
Milá Miluško,přesně takhle,jak Vy popisujete,že jste se cítila a jak se k Vám Váš mažel choval-přesně tkhle to mám s mým mužem teď.Jsem ve fázi,kdy jsem ochotna připustit,že mohu něco změnit,ale zatím moc dobře nechápu co a jak.Zdá se mi,že se můj muž ke mně chová jako k chlapovi a zároveň to po mě vyžyduje-abych dělala věci-ty chlapské-s dovětkem,že já přece nejsem jako ty ostatní ženský.Věřím,že cesta tu je,jen ji najít a Vy jste toho důkazem.Zatím vám jen tiše závidím,ale i tak děkuji-je povzbudivé vidět,že je to možné.
Mnoho štěstí,Bára.
Tak takhle to má snad každá z nás. Stejně mluví i kolegyně v práci. Můj muž mě tlačí do pozice rozhodování a vymýšlení akcí. Hodně jsem polevila, potože jsem se dozvěděla, že to má být mužská úloha a zatím jen čekám, jestli to převezme on, ale neděje se to.
Tvůj muž se třese na to, až bude on ten, kdo bude moci být pro tebe tím chlapem. Kdy chlapskou práci bude moci udělat JEN on. Jenže to mu musíš umět právě správně žensky říct: „Byla bych ráda, kdybys to udělal, já to nezvládám. Jsi úžasnej a určitě to zvládneš líp než já.“
Je málo praktických kroků, jak být ženou, je to snadné. Snadné jsou to informace, ale brání nám to dělat prakticky, protože nám to není vlastní. Je to možné se to naučit 🙂 já vás to naučit chci 🙂 s láskou Miluška
Ne náhodou žijeme v této době. Všichni muži jsou v podstatě stejní. Neumí být chlapy. Byly námi ženami vychovány jako slabší. Jenže s takovými muži my ženy šťastné být nemůžeme. A tak si uvědom, že je to na nás, dát jim prostor, aby chlapy být mohli. A být trpělivé, protože oni vlastně neví jak 🙂 Jsou velmi jednoduché návody, jak jim to dát najevo…
Čím víc ty budeš ženou, tím víc on bude mužem. Nedělat NIC chlapského a správně mu říkat, co bys ráda 🙂 pak to půjde 🙂 s láskou Miluška
Milá Miluško.Můj partner také nedokáže být mužem a já ženou.Někdy si říkám ,že on je baba a já chlap.Nejsem s ním šťastná z mnoha důvodů.A naslouchat mu už nechci,ale dělala jsem to.Stále si jen stěžuje jaký blbouni jsou v práci a že máme málo peněz a co ho všechno bolí…a já mu maminku dělat nechci.Stále slyším a čtu ,jací jsou muži..že my ženy s nimi máme nakládat hezky..ale proč ! Proč nikde nečtu ,že se má muž k ženě chovat hezky a s úctou.Z našeho vztahu jsem už unavená.S muži to prostě neumím a při tom bych si přála krásný vztah.On to neumí se mnou a já sním..já říkám,že s ním nemůžu být,že na něj nemám a on že mě miluje..zvláštní kombinace.A jinak mi to nejvíce vadí kvůli dětem,že se k němu nemám,i když bych kvůli nim chtěla,ale nejde to.
Snad jste to Miluško dočetla až sem 🙂
Moc ráda Vás poslouchám,i když to zatím neumím ve svém životě zrealizovat
Přeji Vám krásný den Markéta
Milá Markéto, máš dvě možnosti – buď zůstat sama nebo se snažit sama sebe změnit v ženu a pak doufat, že tím změníš muže, kterého miluješ. A pokud ho nemiluješ, ani děti nejsou důvodem ve vztahu zůstávat. Bohužel ani volba zůstat sama bez muže ti nedá to, po čem toužíš – krásný vztah. Ale nebojím se o tebe, zatím jsi v pozici vzdoru a nepřijetí, že bys něco měla dělat sama, zatím chceš změnu jen po něm. Ale Vesmír tě dotlačí k tomu, že přijmeš, že jedinou změnu můžeš udělat jen na sobě, začneš s tím kvůli sobě, a pak to bude dobrý… s láskou Miluška
Díky, spoustu toho vím , ale stále dělám chyby . Neříká se nadarmo opakování je matka moudrosti.Právě se tak stalo , taky jsem ten muž a divím se.Vím, že nikdy není pozdě a tak jdu do toho. Děkuji za potřebné připomenutí.Ano některé věci jdou moc těžko.Titul, ti nepomůže , ba naopak.Budu se těšit na další video. Odkaz pošlu snaše , mám totiž krásnou vnučku , snacha je jistě jiná , než jsem byla já ,ale možná jí budou videa inspirací , pokud bude chtět poslouchat,to již záleží na ní Já si ale ráda poslechnu další video a dnes moc díky a ahoj .
Děkuji za Vaši otevřenost, jak Vám rozumím :-).
Miluško,moc děkuji za velice podnětná a poučná videa.Po 41letech už máme své boje vybojovány a máme se moc rádi.Ale kdoví, kdybych toto věděla za mlada,možná by bylo hodně věcí dřív vyřešených. Mám radost, že jsem mohla vaše videa vidět.:-))
Srdečně zdravím! Něco ve videu mně pripomnělo sebe. Všechno jsem zvládla a udělala a čekala,že to tak bude i opačně. Manžel to přece musí ocenit a oplatit. Neumím se moc ozvat a ani hádat,takže jsem se uzavřela a chudák manžel opravdu netušil,co má dělat. Vždyť jsem doposud všechno zvládala. Po třiceti letech manželství se učím, jak na to. Opravdu to tak funguje. Díky